UV zařízení

Dezinfekce vody, neboli hygienické zabezpečení vody, je naprosto nezbytnou částí technologického procesu úpravy vody. V této fázi technologické úpravy dochází k zneškodnění a usmrcení horoboplodných zárodků, jako jsou bakterie a viry, včetně zajištění prevence před jejich výskytem v pitné vodě. Jako dezinfekční prostředky se používají chemické nebo fyzikální postupy při nasazení dezinfekčních činidel a prostředků na bázi chloru nebo bezchlorových.

Nejčastějším způsobem dezinfekce pitné vody je chlorování. Mezi další dobře známé varianty hygienického zabezpečení pitné vody patří bezchlorové využití ultrafialového (UV) záření.

Ultrafialové (zkratka UV, z anglického ultraviolet) záření je elektromagnetické záření s vlnovou délkou kratší než u viditelného světla. Jestliže jsou mikroorganismy (bakterie, viry, parazity) vystaveny ultrafialovému záření, dochází k absorpci jeho fotonů, čímž je vyvolána fotochemická reakce. Hlavní buněčnou složku, kterou UV záření narušuje, jsou nukleové kyseliny. V případě použití vhodného rozsahu vlnových délek a dostatečně vysoké dávky UV záření  dochází k poškození mikroorganismů, které vede k jejich inaktivaci, tj. ke ztrátě jejich schopnosti rozmnožování (reproduktivní smrt buněk). Inaktivované mikroorganismy pak pro člověka nepředstavují žádné nebezpečí infekce.

UV záření k dezinfekci pitné vody se používá v případě vody podzemní, povrchové, v zařízeních na úpravu pitné vody v místě spotřeby, pro rozvody teplé vody, lékařských zařízeních a v dalších mnoha technologických aplikacích.